História
- Generálne opravy Mi-4. 1. augusta 1958 sa už vrtuľníky 0126, 0225 a 0425 nachádzali v generálnej oprave v LOT. Mi-4 0726 bola odovzdaná do LOT pre zabiehanie reduktorov.
- Od 1.10.1958 má podnik názov Letecké opravovne Trenčín.
- Vrtuľníky starších verzií sa prerábali na novšiu verziu Mi-4A. Neskôr i Mi-1.
- Zalietavajúci pilot Mi-4 v roku 1963 bol mjr. Ľubomír Mihula.
- Práce na SM-2.
Okupácia 21. 8. 1968
- V roku 1969 sa začala príprava generálnych opráv vrtuľníkov Mi-8.
- Modifikácia Mi-4B so štyrmi raketometmi.
- 14. 8. 1981 boli na ploche letiska (vrátane 2. spojlt) tieto vrtuľníky:
- Mi-1 1014, 1016,1036, 2002, 2008, 2011, 3011, 3012, 3014, 3016, 3017, 3018, 3021, 3032, 4007, 4008, 4010, 4016,4030, 4041, 4186, 5006, 5500, 6012, 6020, 6024, 6027, 6028,
- Mi-4 0152, 0153, 0299, 0385, 0521, 0549, 0724, 0993, 1142, 1143, 1146, 1153, 1176, 1247, 1499, 1514, 1599, 1669, 1799, 1903, 1974, 2129, 2145, 2166, 2514, 2552, 3552, 4116, 4142, 4148, 4436, 6153, 7149, 7160, 7427, 8147, 8549, 9142, 9153, 9504, 9699
- Mi-8 0313, 0317, 0318, 0820, 1032, 1232, 1508, 1532, 2032, 2302, 6343, 6820, sovietskej armády číslo vrtuľníka 03 a OK-DXO, OK-DXN.
- Renovácia pre LOK, š. p. HC-102 OK-RVE (L+K 21/92) a HC-3 (L+K 16/94).
- V roku 1983 do vrtuľníka Mi-8 1632 bola vstavaná špeciálna zástavba „VELÍN“. Bolo to veliteľské stanovište.
- August 1984 – nehoda vrtuľníka Mi-4 2543, pplk. F. Dvořák, mjr. Liška a pprap. Duda. Pri prelete na Bory vysadenie motora. Dosadnutie do kukurice. Vrtuľník šiel na podstavec ako pamätník.
- V lete 1985 vrtuľníky Mi-4 ukončili prevádzku a boli presunuté do LOT. Poslednou Mi-4 do Trenčína preletel poslucháč Libor Hataš.
Prevrat 17. 11. 1989, Slovensko
- LOT opravil v roku 1993 vrtuľník HC-102 0436 OK-RXA pre múzeum Kbely.
- Údržba, revízie, opravy i ťažkých agregátov Mi-17 a Mi-24.
- Finalizácia vrtuľníkov Eurocopter AS 350B2 (rádiovybavenie, náter, atď).
- Pred plánovaným odletom na misiu SFOR v lete 2002 bolo potrebné vrtuľníky Mi-17 najprv upgradovat tak, aby boli kompatibilné so systémami NATO a aby sa zlepšili ich výkonnostné parametre aj ich ochrana. Táto modernizácia bola uskutočnená v opravárenských závodoch v Trenčíne. Modernizáciou prešli vrtuľníky Mi-17 0817, 0821, 0842, 0846 a ďalšie.
Článok v HN-IHNED.CZ
Andrei Martirosov je v Rusku považován za „spasitele“. V jednatřiceti letech se stal šéfem bankrotující letecké společnosti a během sedmi let ji vrátil na špici. Dnes je jeho UTair Aviation jedním ze světových lídrů ve vrtulníkové dopravě a se svými letadly dvojkou na ruských vnitrostátních letech.
Nyní chce UTair dobýt Evropu a zaútočí na ni ze Slovenska. Už za dva roky by na severozápadě země mělo vyrůst Evropské centrum pro služby, opravy a servis vrtulníků. „Plánujeme investovat velkou finanční částku a rozhodli jsme se pro Trenčín. Místní lidé mají se servisem vrtulníků zkušenosti, znají ruskou kulturu a většina z nich se dorozumí rusky,“ vysvětluje volbu Martirosov.
Výstavba slovenského závodu by podle něho mohla začít příští rok. „Celý proces certifikace a papírování je náročnější než samotná stavba, veškerá jednání zatím probíhají,“ říká Martirosov, který věří, že Slováci investici uvítají. Zpočátku počítá s několika sty zaměstnanci, převážně technickými inženýry a piloty.
Trenčín si ruská společnost vybrala i díky mnohaleté historii firmy Letecké opravovne Trenčín. Na otázku, zda se právě Opravovny stanou součástí UTair, Martirosov neodpověděl. ňeditel trenčínské společnosti Peter Mikle-Barát o Martirosovových plánech ví, dodává však, že žádná jednání zatím neproběhla.
Společnost UTair zatím působí ve dvanácti zemích. Další operace v západní Evropě už mají jít přes slovenskou centrálu. Andrei Martirosov bývá často označován za „typického podnikatele nové ruské generace“. Sám uznává, že jeho starším kolegům většinou chybí podnikatelská dravost a ambice uspět.
Jemu touha být nejlepší rozhodně nechybí. Když usedal na ředitelské křeslo, firma procházela vleklou krizí a byla na pokraji bankrotu. Zaměstnanci nedostali déle než půl roku platy, podnik neplatil daně a jeho dluhy se každým dnem zvyšovaly.
„O svém vstupu do vedení firmy jsem velmi dlouho přemýšlel, ale přesto jsem byl takový dobrovolný kamikadze,“ vzpomíná s odstupem Martirosov. Během několika let se mu podařilo přeorganizovat celou strukturu společnosti a vytvořit jasný podnikatelský model.
Dnes UTair Aviation stojí na třech hlavních pilířích – letecké dopravě, helikoptérách a leteckých službách, jako je například catering, trénink leteckého personálu a podobně. „Nejdůležitější bylo zcentralizovat rozhodování. Před mým nástupem bylo vedení společnosti roztroušeno po celém Rusku,“ vzpomíná na začátky svého šéfování Martirosov.
Další krok, ke kterému se coby nový ředitel firmy odhodlal, byl rebranding. Z názvu Tjumenaviatrans se stala UTair. „Staré jméno bylo nevyslovitelné. Navíc v sobě zahrnovalo místní název, a to mnoho mezinárodních klientů odradí,“ dodává Martirosov. Po třech letech začala společnost vydělávat a krátce na to vstoupila na burzu.
V současnosti je UTair jedinou ruskou leteckou společností, jejíž akcie se obchodují na newyorské a frankfurtské burze. Během sedmi let, po které Martirosov šéfuje UTairu, vzrostly výnosy jeho společnosti více než dvanáctkrát a export dokonce více než sedmapadesátkrát. V současnosti se růst firmy ustálil na zhruba třiceti procentech ročně.
Firma ročně převeze 2,5 miliónu pasažérů a na trhu helikoptér patří mezi špičky. Také počet zaměstnanců se zvedl z původních tří tisíc na současných osm tisíc. Martirosov byl za své úspěchy oceněn titulem „Ruský podnikatel roku“ a bojoval i v mezinárodním finále této soutěže pořádané společností Ernst & Young. Na podnikání v Rusku si nestěžuje, korupce je podle něho ve všech zemích světa, stejně tak jako zbytečné legislativní problémy a příliš vysoké daně.
„Každý vypráví o tom, jak je v Rusku nebezpečné podnikat. S tím nesouhlasím, sám jsem nikdy nepoužil služeb bodyguarda ani žádné jiné ochranky,“ říká s úsměvem více než stokilový ramenatý Rus. Podle hesla „Pokud máte problémy s byznysem, žádní politici nepomohou“ si zakládá na naprostém distanci od ruské politiky. Šéfováním letecké společnosti si Martirosov částečně splnil dětský sen. „Chtěl jsem být kosmonautem, ale ani letecký byznys nakonec není tak špatný,“ říká Martirosov. Zdroj: HN-IHNED.CZ 21.6.2006
Odkazy
L+K 17/79, 24/94, 17/96, 8/98, 2,18/99
Fotogaléria
